ZO 1-07 Krasová sekce Praha

Činnost Krasové sekce v letech 1995 - 1996
Značnou část členské základny Krasové sekce tvoří jeskyňáři, jejichž aktivní speleologická práce je již za zenitem a nyní svými zkušenostmi pomáhají mladším a dále jeskyňáři pracující ve službách institucí, které se zabývají ochranou, dokumentací a popularizací krasu a jeskyní a správou a provozem zpřístupněných jeskyní. Tomu také odpovídala práce ZO, jež se opírala více o aktivity jednotlivců, než o společně organizované speleologické akce a také o nemalý podíl na organizování centrálních akcí ČSS a pomoc sekretariátu a předsednictvu.

Členové ZO
- sestavují "Jednotnou evidenci speleologických objektů", společný úkol AOPK ČR a ČSS a připravili podklady pro její zpracování na PC,
- soustavně zpracovávají podklady pro udělování výjimek z ochranných podmínek zvlášť chráněných území a souhlasů orgánů státní ochrany přírody k pracím složek ČSS ve zvlášť chráněných územích,
- koordinují a zpracovávají plány péče pro zvlášť chráněná území s jeskyněmi, zejména veřejnosti přístupnými,
- spolupracují na ochraně a provozu všech zpřístupněných jeskyní v ČR,
- spolupracovali na rekonstrukci Punkevních jeskyní a na přípravě rekonstrukce Sloupsko-Šošůvských jeskyní,
- spolupracovali na monitorování mikroklimatických poměrů ve zpřístupněných jeskyních a přípravě jednotné metodiky,
- sestavují jednotnou mapu rozšíření krasu a jeskyní v ČR s textem v měřítku 1:500 000,
- zorganizovali řadu exkurzí do krasových oblastí  a nezpřístupněných jeskyní pro členy a příznivce ČSS a pro pracovníky ochrany přírody,
- spolupracovali na organizační přípravě a odborném programu Semináře o pseudokrasu v neovulkanitech Českého masivu v Ústí nad Labem 1996 a Semináře o pseudokrasu české křídové tabule v Teplicích n. M. 1996 včetně vydání sborníků,
připravili výukovou kazetu "Krasové jevy"

Vlastní práce v jeskyních byly prováděny obvykle ve spolupráci s dalšími základními organizacemi ČSS. Do jisté míry je realizována spolupráce mezi jednotlivými členy ZO 1-07 a členy ZO 1-05 Geospeleos. Tato skupina také navázala na výzkumy ZO 1-07 v jeskyních lomu Čeřinka v Českém krasu, jeskyni Arnoldka a Palachově propasti.
Z expediční činnosti je nutno zmínit minimálně akce, které se zaměřovaly na rekognoskaci terénu. Jednalo se o oblasti Dreveníku, Červených vrchů a Chočského krasu v SR, Aggteleku a Pešti v Maďarsku, Julijských Alp ve Slovinsku a pohoří Bihor v Rumunsku, které se z navštívených lokalit jeví jako nejperspektivnější k systematičtější práci dlouhodobého charakteru. Vojen Ložek ml., který rekognoskoval v Albánii, uvádí, že perspektivy výzkumu jsou (vzhledem k vnitropolitické situaci) bídné.
Nejvýznamnější expediční činnost se však odehrávala tradičně v SR. Členové ZO 1-07 se tak v roce 1996 zúčastnili akce ZO 1-11 Barrandien zaměřené na systematický průzkum planiny Dolného Vrchu ve Sovenském krasu, které ZO 1-11 věnuje soustředěnou pozornost už od doby svého vzniku. Nové objevy z této akce budou publikovány ve sborníku Speleofórum, podrobnější informace lze získat ve výzkumné zprávě, odevzdané mj. do archivu ČSS, čímž se Krasová sekce vrací na místa svých činů a navazuje na práci dlouholetých členů Krasové sekce (ať již byla organizována při Národním muzeu či TISu).
Aktivní rovněž byla “pseudokrasová sekce“ Krasové sekce, působící v oblasti CHKO Kokořínsko. Z této činnosti vydali  loni vlastním nákladem  členové ZO další publikaci, Jeskyně, skalní hrady a mlýny Kokořínska, navazující na publikaci Jeskyně Kokořínska z roku 1995. Činnost v pískovcích prováděla i další podskupina ZO, která se věnovala práci v CHKO Labské pískovce, především v části navržené k vyhlášení národního parku.
Další publikační činnost členů ZO zpráva neuvádí, neboť není v silách předsednictva ZO tuto činnost ani monitorovat.
Snad nejúspěšnější akcí mediálně - naučného charakteru bylo Potkání k děrám všelikého původu, které ve dnech 13. 5. - 14. 5. 1995 zorganizoval Ferry Skřivánek. Prvý den se v prostorách Valdštejnského paláce konaly přednášky, většinou na téma novinek z průzkumu historického podzemí, zlatým hřebem byly besedy s místopředsedou Českého báňského úřadu JUDr. Ing. Romanem Makariem a Helmutem Gaenslem, který pozval všechny účastníky na druhý den do Štěchovic. Navštívili jsme jeho sídlo, lokality, na nichž hledá pověstný štěchovický poklad, a v doprovodu RNDr. Morávka i současné ložisko zlata v Mokrsku. Zakončením akce bylo pohoštění v rodinném sídle Ferryho Skřivánka v Pikovicích. Tato organizačně originálně pojatá akce, kdy nikdo neposílal přihlášky, ale jen přišel a na exkurzi se dopravil, jak mohl, byla bohatě navštívena a vysoce oceněna po všech stránkách!
Pohříchu však nutno poznamenati, že členská základna slovutné sekce krasové se věnuje všelikému teoretizování, pro jehož vysokou úroveň na jeskyně nemá čas (týká se absolutní většiny věkem přes třicet), či sportům horolezeckým, jeskyňářů nedůstojných, či dokonce pod záminkou činnosti v čemsi, co honosně historickým podzemím nazývajíc, své síly a čas utrácí, na poctivou práci krasovou ani nevzdychnouc (týká se těch ostatních, v předchozí závorce nejmenovaných).

Zpracovala: Daniela Bílková, jednatelka ZO 1-07